Človíčci a miliardová hra "na doktory"

… aneb jak se to na nás hraje, a nejen v případě rakoviny.

Rakovina nezpůsobuje těžkou nevolnost a zvracení jako chemoterapie.

Rakovina není příčinou úplné ztráty vlasů jako chemoterapie.

Rakovina nezpůsobuje těžké průjmy či zácpy a zhnisaná ústa, to jsou vedlejší účinky chemoterapie. A kromě nich je prémií za poslušnou účast ve hře černý Petr, ovšem prodávaný jako žolík - spousta dlouhodobých následků, které chemoterapie prokazatelně způsobují. Mohou permanentně poškodit srdce, plíce, reprodukční orgány, nervy či jiné části těla. Ačkoli jsou široce užívány k "ošetření" (ne k vyhubení či vyléčení) rakovinových buněk, většina podaného jedu působí na části těla, které nejsou rakovinou přímo ovlivněny. Nežádoucím důsledkům se říká "komplikace při léčení" nebo "vedlejší účinky léčebného postupu". Je děsné si uvědomit, že miliony lidí nezemřely na rakovinu, ale právě v důsledku těchto "komplikací" či kvůli "vedlejším účinkům" léčebných postupů.

"Na lékaře je naléháno, aby byli při nabízení léčby pacientům smrtelně nemocných rakovinami opatrnější, protože chemoterapie často přinese víc škod, než užitku." – Ralph W. Moss, autor knihy Cancer lndustry Důvěrný národní průzkum výsledků léčení a úmrtí pacientů (NCEPOD) v USA odhalil, že více než čtyři z deseti chemoterapeutických pacientů ke konci života trpěli potenciálně fatálními účinky těchto drog, a léčba byla u téměř pětiny případů "nevhodná". Při studii zahrnující více, než 600 rakovinových pacientů, bylo zjištěno, že mimo ty, kteří zemřeli už do 30 dnů po ošetření, způsobila chemoterapie urychlení úmrtí u 27% případů.

Anne, pacientka, která chemoterapii sama prodělala, v knize Cancer Prevention Diet píše: "Má mysl se bouřila při pouhém pomyšlení, že mám dalších šest měsíců dostávat jedy. Při několika příležitostech, mi je lékař ani nemohl podat, kvůli nebezpečně nízkému počtu bílých krvinek. Slíbila jsem svému tělu, že už žádnou chemoterapii ne podstoupím." Anniny zkušenosti vyjadřují pocity většiny pacientů, jenž vysilující chemoterapie nezřídka snášeli po celé měsíce.

Vedlejší účinky, jimiž přitom pacienti trpí a pozorují je u jiných - extrémní nevolnost a zvracení, vypadávání vlasů, hubnutí - to vše jsou indikátory intenzivního pustošení, které chemoterapie v těle působí. Podle Ufe Extension Foundation (Nadace pro prodloužení života), jsou chemoterapeutika "cytotoxická", což znamená, že "zabíjejí extrémně aktivní tělesné buňky". Rakovinové buňky jsou samozřejmě velmi aktivní.

Ale na destruktivní vedlejší účinky chemoterapie citlivě reagují například také vlasové buňky, a hlavně buňky imunitního systému.

Jakoby nestačily tyto vedlejší účinky, léčba rakoviny obvykle zahrnuje operaci a ozařování, tedy postupy, které s sebou nesou další nebezpečí a vedlejší účinky. Jak píše profesor Null v Complete Encyclopedia of Natural Healing: "Ortodoxní medicína k léčbě rakoviny hojně předepisuje amputaci (prsu), ozáření a chemoterapie, tedy přístup, který popisují jako strategii vyřízni a vypal." Při léčbě rakoviny prsu je bohužel často obecným pravidlem amputace ovlivněného orgánu, otrava těla chemoterapiemi a následné těžké ublížení tělu ozařováním.

Profesor Null popisuje zkušenost jedné ženy s tradičním lékařským přístupem k léčení rakoviny prsu:" .. tři dny poté už měla amputované prsy. Následovala série chemoterapií, vypadaly jí vlasy a 24 hodin denně zvracela. Nemohla v sobě udržet žádné jídlo. Pak přišli s ozařováním, spálili jí kůži a zlomili dvě žebra ... " a uzavírá: "Většina lidí netuší jak je ozáření nebezpečné. Viděl jsem dost. Nedotkl bych se žádného z postupů této medicíny ani třímetrovou tyčí."

Chirurgické vyjmutí části těla postižené nádorem samozřejmě také má doprovodné následky. Vyžaduje nejen normální zotavení, jako po každé operaci, ale také zvládnutí psychologických účinků spojených se ztrátou části těla.

Ačkoliv nemocní nadále strádají na vedlejší účinky chemoterapie a dalších metod tradiční rakovinové léčby, skutečností je, že i podle názoru spousty praktických lékařů jde o zbytečná ošetření, která často víc uškodí, než pomohou. Jako odpověď na četné vedlejší účinky chemoterapie, Dr. Atkins v Burton Goldbergově Alternative Medicine říká: "Doporučil bych ji pouze v situacích, u nichž je chemoterapie prokazatelně účinná a léčí. Obecně by to mohlo být pouze v případech testikulární rakoviny."

Mnozí si také myslí. že ke špatným koncům někdy vede i chirurgický zákrok: například biopsie opravdu může rozptýlit rakovinové buňky po těle. "Nejextrémnějším příkladem zcela nemístně uplatněné rakovinové terapie je léčba po klamných pozitivních rakovinových diagnózách - což je běžnější, než bychom chtěli věřit," píší autoři knihy Critical Condition, Donald L. Barlett a James B. Steele.

Jednou z nejstinnějších stránek léčby rakoviny chemoterapiemi je skutečnost, že útočí nejen na rakovinové, ale i na všechny ostatní rychle rostoucí zdravé buňky, včetně těch v kostní dřeni a dalších oblastech imunitního systému.

Proč se tedy tyto evidentně destruktivní prostředky neustále používají? Odpověď zní: "Pro peníze a zisk."

Do rakovinového výzkumu a léčby proudí obrovské finanční prostředky. Přežití celého bohatě dotovaného spolku okolo tohoto výzkumu závisí NA NENALEZENÍ léčby vedoucí k vyléčení. Jsou přímo závislí na miliónech ve formě státních vědeckých grantů, a dalších miliónech poskytovaných v dobrém úmyslu veřejností formou sbírek pořádaných už po desetiletí zbytnělými nadacemi, které z nich rovněž žijí. Společnost zoufale toužící po léčbě nevědomky poskytuje miliardy dolarů skupině lidí, kteří pochopitelně nemají nejmenší chuť vůbec něco objevit.

Nikdo nad nimi nemá kontrolu, tak proč by prostě neshrábli peníze, a ani se nepokoušeli hledat účinnou léčbu?

Kdyby ji nalezli, nebo to přinejmenším deklarovali, mohly by zavřít všechny po penězích lačnící výzkumné laboratoře po celém světě. Kdyby léčba fungovala formou radiologie, mohly by zastavit provoz všechny rakovinové kliniky na světě. Kdyby byl k dispozici jakýkoli účinný lék, ocitly by se nasuchu farmaceutické společnosti (a v podstatě i většina onkologů, novodobých dealerů každodenních dávek legálních drog).

Říká se, že jen American Cancer Society investovala od roku 1946 do výzkumu za účelem nalézt lék na rakovinu přes 2 miliardy dolarů. Výdaje na léčbu rakovin v roce 1990 činily 27 miliard dolarů. V roce 2008 už to byl víc, než trojnásobek - tučných 90 miliard.

Masivní růst výdajů způsobil především rapidní růst cen za nové bezcenné "léky" (drogy sloužících pouze k prodloužení léčby - ne k vyléčení), roboty vybavené operační sály a radiologická pracoviště (k život ohrožující léčbě – ne k vyléčení), a kvůli rostoucímu počtu lidí, jimž podvodně diagnostikovali nevyléčitelnou rakovinu.

Těch 90 miliard dolarů na "výzkum a léčbu" bylo ovšem vyplýtváno zbytečně, protože pro léčbu rakoviny je zde celá řada účinných léčebných postupů – a všechny jsou přirozené a bezpečné, finančně dostupné a všechny se opět a opět osvědčují. Jestliže je tradiční způsob léčení rakoviny moderní medicínou neefektivní, a tělo jako celek vždy poškodí, jaké máme možnosti?

( … pokračování …)

Přirozenou cestou tvořený protein, zjištěný v lidském těle, cíleně hubí rakovinové buňky bez použití chemoterapeutických jedů. Zdravotnický průmysl to ví. Vědí to farmaceutické společnosti. Ví to i státní orgány. Jedinými, kdo o tom neví, jste vy. Kdybyste to věděli, neumírali byste na rakoviny.

Tak jak? Budete si s nimi ještě hrát "na doktory"?

Zdroj: WM Magazín

Celý článek najdete v časopise WM Magazín číslo 116

Média nechtějí, abychom přemýšleli

Pro to, aby nás dokonale "oblbli", dělají maximum - každý den nám přinášejí informace o nových tragédiích, nemocech, sousedských sporech, katastrofách, nehodách, nebezpečích, které na nás číhají za každým rohem, či banalitách, které nestojí za řeč. Jdou ještě dále - ve jménu "míru" uměle rozpoutávají mediální a později i skutečné války, plodící jen další a další násilí. Dělají všechno pro to, abychom si připadali unavení, nesvobodní, bezcenní a abychom definitivně zapomněli na to, kým opravdu jsme.

Žijeme ve zvláštní době, která je charakteristická obrovským vlivem masových médií na člověka i celou společnost. Právě média formují naše názory, ukazují nám "cestu", po níž bychom měli všichni názorově kráčet. Mnoho lidí však začínají média, z nichž se každodenně valí velké množství negativity, opravdu otravovat - přestávají číst noviny, sledovat televizi. Je tento "obrat" v našem myšlení a chápání už znatelný?

Média hrají v moderním světě podobnou roli, jakou měla kdysi církev, rodina, školy či jiné socializační instituce. Čím více se život člověka individualizuje a odcizuje, tím více nad ním v procesu socializace získávají moc neosobní masmédia, která mu zprostředkovávají, co by si měl myslet, co by ho mělo zajímat, co je "in". Většina lidí pochopitelně tomuto obrazu nekriticky podlehne a přijímá ho bez jakékoliv reflexe. Pokud se v médiích - ať už je to v amerických filmech, sitkomech, ve zprávách, komentářích, nebo v televizních diskuzích stokrát denně podprahově zopakuje, že bychom měli myslet především na sebe a naším hlavním cílem by mělo být zbohatnout, vybudovat si kariéru a bezbřeze konzumovat, většina lidí to vnímá jako fakt, jako pravdu, jako něco samozřejmého. Přitom je to jen ideologie, která z nás všech dělá vyumělkované společnost ctižádostivých sobce, jejichž jedinou hodnotou je tzv. pleonaxie, to znamená: mít co nejvíce peněz, moci, sexu, jídla, obdivu atd. Média podporují konzumní tržní společnost a všechny politické ideologie, které ji pomáhají udržovat. Cílem je indoktrinovat vzdělané vrstvy a ohlupovat masy. Jde o to, aby každý, kdo vysloví jiný názor, byl zákonitě vnímán jako "exot". Obávám se, že "obrat" v myšlení, který zmiňujete, je stále jen okrajovou záležitostí. Možná je už o něco víc "exotů", kteří odmítají hrát mediální hry, ale média mají stále dost moci na to, aby je představovala zbytku veřejnosti jako blázny a vyděděnce. Stačí se podívat na to, jak interpretují statisíce lidí, kteří na alterglobalistických pochodech protestují proti chudobě ve světě, za oddlužení rozvojových států, za ochranu životního prostředí či za mír. Jsou tam stovky profesorů, vzdělanců, odborníků a upřímných aktivistů. Myslíte, že nějaká televize či liberální média dají těmto lidem prostor? Ne, oni pustí do éteru záběry na pár agresivních pankáčů, kteří házejí tašky do výkladů a diskreditaci celé hnutí. A takto to je ve všem. Manipulace od rána do večera.

Hlavní zprávy televizí se většinou začínají katastrofami, nehodami, tragickými příběhy, stejné události zaplňují titulky novin. Bulvarizace a negativizace je v médiích přítomna již dlouho, v poslední době se tento stav evidentně zhoršuje. Někdo by mohl tvrdit, že to, co se objevuje v médiích, je přece odrazem toho, co se děje ve světě… Na druhé straně se však ve světě děje i spoustu dobrých věcí, o kterých média tvrdohlavě mlčí. Takže jak?

Třeba se zbavit iluze, že média jsou jakési dobročinné instituce, jejichž cílem je chránit demokracii a udržovat lidi informované. Nebo že věrně odráží a prezentují svět takový, jaký je. Je to přesně naopak. Vytvořili vlastní svět, jakýsi "matrix", ve kterém udržují lidí. Všechno dobré, morální a pozitivně, to je nuda a ve vysílání to nemá co hledat. Třeba se zaměřovat pouze na to špatné, zvrácené, šokující. Vytrénovali lidi, aby právě toto očekávali. Největším prohřeškem dnešní doby totiž není být nemorální, ale být nudný. Žijeme v éře toho nejprimitivnějšího hédonismu (hédonismus = pojetí slasti jako nejvyšší hodnoty, dobra - pozn. red.), protože právě tento primitivní hédonismus je velmi výhodný byznys. Pokud lidé uvěří, že jejich hlavním cílem je neustále se bavit, nakupovat, užívat si, konzumovat - získáte tím jako podnikatel jedním šmahem miliony náruživých odběratelů všech těch nesmyslů a zbytečností, které produkujete Média dnes v tomto zájmovém kolotoči plní dvojjedinou funkci - vytvářejí umělý svět tím, že realitu přetvářejí ke svým zájmům a pak sami zápasí o co největší prostor v tomto umělém světě a ještě více ho stahují na morální dno. Ne, nejsou to žádné dobročinné instituce. Jsou to obyčejné komerční subjekty, které nahánějí zisky. Aby co nejvíce bohatla, potřebují prodávat co nejvíce reklamního prostoru. Aby ho mohla prodávat co nejdražší, potřebují hodně konzumentů, kteří čtou, či se dívají na jejich produkty. V boji o většinového diváka nebo čtenáře by byla ochotna bez mrknutí oka odvysílat tvrdé porno o dvanácté v poledne, kdyby neexistovala žádná kontrola či státní regulace. Stát je však v dnešní době stále slabší, protože si jej prostřednictvím politických stran zprivatizovaly nadnárodní korporace a nejbohatší složky společnosti, a proto stejní majitelé médií, kteří se honí za ziskem, de facto kontrolují i ​​státní instituce, které by je měly regulovat. Celé toto prostředí je nastaveno tak, že v médiích bude stále více krve, sexu a násilí. Ztratí se jakákoliv výchovná a kulturní funkce. Mám vážné obavy o generaci, která vyrůstá v tomto prostředí. Může z toho vzejít generace násilnických sociopatů bez jakýchkoliv hodnot a morálních principů. Ale koho by to zajímalo? Hlavní je, že nakupují.

Média se tedy stávají nástrojem, který lze libovolně použít, aniž by si to veřejnost vůbec uvědomovala. Jak vypadá mediální manipulace a jak ji může postřehnout běžný člověk, který má přirozenou a upřímnou tendenci věřit tomu, co je mu podáváno jako oficiální informace?

Způsoby mediální manipulace asi nejlépe zmapoval slavný americký filozof Noam Chomsky. Jak tvrdí, média jsou velké korporace, vlastněné a propojené na ještě větší kartely. Dokládá, že v 90. letech, v éře megafúzí korporací, se globálních médií zmocnilo devět megakorporací, například Time Warner (CNN), Disney (ABC) či News Corporation (FOX). Tento trend pokračuje. A pochopitelně, obraz světa, který média nabízejí, reprezentuje úzké zájmy a hodnoty vlastníků těchto médií a odběratelů jejich reklamních služeb. Čili - těch nejbohatších složek ve společnosti. Přitom nejde o žádnou konspiraci. Chomsky jasně upozorňuje, že manipulace se nedosahuje na tajných dohodách uzavíraných v zakouřených místnostech, ale vyplývá jednoduše z faktu, že mnozí z těch, co nezávisle na sobě rozhodují, vycházejí ze stejného světonázoru, ze stejných hodnot a sledují stejný cíl - získat zisk pro vlastní rodičovské korporace. Takto je to nastaveno. Očekávat od dnešních médií, která mají pod kontrolou největší kapitalisté ve státě, že budou podporovat objektivní informování například o ekonomických zlodějinách, na kterých se tito kapitalisté podílejí, je asi stejně naivní, jako očekávat, že média, která měla za bývalého režimu pod kontrolou komunistická strana, měla v úmyslu objektivně informovat o odvrácené stránce bývalého režimu. Člověk nemusí být lumen, aby pochopil, že v samotné podstatě systému je zakotveno, že média někomu slouží a nejsou to občané, komu slouží. Hovoří se o nich jako o strážných psech demokracie. Zapomíná se však dodat, že hlídací psi nekoušou své pány. Jinak je ale přirovnání o strážných psech relativně trefné. Média opravdu hlídají systém, aby ho neohrožoval přebytek myšlení. Zkrátka, zajišťují, aby lidi ani ve snu nenapadlo, že systém je postaven na hlavu a oni se celý život pachtí proto, aby díky jejich práci bohatla hrstka vyvolených.

Sledujeme vše, co nám podstrčí pod nos - kauzy, telenovely, katastrofy, příběhy celebrit, snažíme se napodobovat životní styl, který je momentálně "v kurzu", žijeme životy jiných namísto toho, abychom žili ten svůj. Lidstvo světa je podle nás zkažené a špatné a každý, kdo se od nás odlišuje vyznáním víry, nebo vzezřením, je automaticky naším nepřítelem. Všichni svorně myslíme tak, jako ti v "telce". Jaké jsou tedy skutečné důvody promyšlené mediální manipulace? Co všechno bychom našli za její "oponou"?

Ten důvod je opět systémový, nejde o náhodu. Abych to vysvětlil, pomůžu si historickým příkladem z 19. století. Myslíte si, že konzervativní myslitelé, kteří obhajovali tehdejších vladaře, měli na růžích ustláno? Ne, paradoxně, ať bylo myšlení konzervativních filozofů jakkoliv reakční a ať jakkoliv sofistikovaně obhajovali zájmy tradičních elit, nedostávalo se jim od evropských panovníků žádné podpory. Proč? Jednoduše proto, že konzervativní panovníci se nebáli jen liberálního či socialistického myšlení, oni se báli každého myšlení, i reakčního. Základem bylo udržet masy v bezmyšlenkovitě disciplíně. A to je pointa: jakékoliv myšlení je nebezpečné pro udržení systému. Dnes je strategie podobná, ačkoli nemůže být tak okatá. V informační době je pro elity nejdůležitější odvrátit pozornost mas od skutečných problémů a zahlcovat je zábavným průmyslem. Pointa je tatáž - lidé nemají myslet, ale poslouchat. Samozřejmě, elity potřebují lid schopný technicky myslet, ale co je důležité - lidé mají rozum používat instrumentální, ne hodnotově. Nemají se zamýšlet nad podstatou, pouze nad řešením technických problémů. Nemají spekulovat nad absurditou systému, jen efektivně řešit každodenní situace. Nejvyšším společenským cílem se stala prázdná racionalita a bezobsažná efektivita. Lidé se proměnili na jakési roboty, jejichž základním cílem je "optimálně fungovat", přizpůsobit se, chovat se tržně, flexibilně, účelově a oportunisticky. A přitom všem se strojeně usmívat, ale nás to baví, no ne? Jak říkával Herbert Marcuse: "Žijeme a umíráme racionální a produktivní." A proč? Jednoduše proto, že systém nás takové potřebuje. Zdisciplinované masy konzumentů, jejichž jediná starost je ukroutit si to efektivně v práci, nebouřit se za žádných okolností a přemýšlet nad tím, zda si koupím mobil od značky X nebo Y. Cílem muže má být, aby ulovil co nejvíce žen. Jak to dosáhne? Jedině s účesem, jaký nosí Brad Pitt. Cílem ženy má být, aby vypadala jako Paris Hilton a ideální by bylo, kdyby i mozek používala zhruba tak zřídka jako slavná Paris. Nepřemýšlet, nakupovat. Přesně takové nás systém potřebuje. O tom je to celé. Média jsou jen užitečné nástroje, jak dosáhnout těchto cílů. Nic jiného.

Mainstreamová (ve smyslu masová - pozn. red.) média se cíleně vyhýbají tzv. alternativním názorům, které se z důvodu cenzury přesouvají na internet. Mají z nich strach?

Alternativní myšlení je nebezpečné pro každý režim. Rozdíl je, že zatímco během bývalého režimu byl alternativnímu myšlení alespoň latentně přiznán status něčeho důstojného, ​​ačkoli zároveň nebezpečného a disidentského, dnes je alternativní myšlení degradováno na cosi apriorně naivního, hloupého a bláznivého. Během bývalého režimu každý věděl, co je to režimní propaganda a dokázal ji odlišit od reality. Dnes už nejsme schopni ani tohoto. Manipulace zašla tak daleko, že už ani nedokážeme odlišit pravdu od lži, realitu od propagandy. A pokud se objeví nějaká alternativní myšlenka, režimní intelektuálové nemají za úkol s ní bojovat či polemizovat, ale takovou myšlenku zdiskreditovat, ignorovat, zesměšňovat. Do mainstreamových médií se nemůže nikdy dostat. Pokud se tam přece jen čas od času dostane, třeba jí dát status kuriozity a odehnat lidi od toho, aby ji brali vážně. Proto je tam vždy pouze ve spojitosti s něčím odpuzujícím či komickým, buď v souvislosti s nějakými rabujícími anarchisty, teroristy či extremisty, nebo v televizi nechají promluvit nějakou připitou negramotnou paní někde na tržišti, která neumí poskládat větu, ačkoli to, co říká, je stokrát větší pravda než to, co tvrdí režimní intelektuálové, různí mluvčí bank, dobře placení analytici a neodborní politologové. Cílem je vytvořit svět bez alternativ, svět bez myšlení. K této duchovní vyprázdněnosti přispívají výrazným dílem právě média. Ty dnes například zminimalizovali prostor pro relace, které by nabízely smysluplné diskuse, originální příspěvky, netendenční názory – jednoduše prostor pro to, čemu se říká myšlení. Pokud i náhodou v televizi natrefíte na program, který nabízí i hlubší polemiky a informace vedoucí k podstatě věcí, většinou se tak stane někdy kolem půlnoci, kdy už většina lidí dávno spí. Že by náhoda?

Jak by média měla fungovat opravdu ideálně, jak by tento stav mohl zhruba vypadat? Je to utopie?

V prostředí současného konzumního tržního systému je těžké očekávat, že to bude jinak. Média fungují stejně jako celá společnost. Důvody jejich manipulujícího jednání jsou systémové, a proto není možné očekávat, že se budou chovat jako jakési "ostrůvky pravdy", když je systém a vnitřní souvislosti tlačí do toho, aby lidi manipulovala v zájmu svých vlastníků a těch nahoře. Jak jsem naznačil, není v zájmu systému, aby lidé přemýšleli. Média jen naplňují své funkce jako stabilizátory systému. Očekávat, že média budou hrdinský odolávat, když všude kolem bují cynický kapitalismus, opravdu hraničí s utopií. Stačí se jen podívat na naše televize. Jejich programová struktura krásně symbolizuje to, co se děje v celé společnosti. Myšlení odsunuli na nejpozději noční hodiny, nemluvě o tom, že mu věnujeme přibližně dvě hodinky týdně. Jakoby jsme se styděli za to, že myslíme. Chomsky výstižně tvrdí, že smyslem médií je "dosáhnout, aby lidé sledovali národní fotbalovou ligu, aby se zajímali o matku, které se narodilo děcko se šesti hlavami, nebo o cokoliv jiného, ​​co jim předhodí". To vše s jediným cílem - docílit stavu, ve kterém je prakticky nemožné myslet, nemožné přemýšlet. Jestliže se divák v médiích dopátrá nějaké diskuse o důležitých tématech, tak ji většinou moderátor zredukuje na 15 sekundové časové limity, do kterých má diskutér vtěsnat vlastní názor na vážné společenské problémy. A tomu se dnes říká "myšlení", tomu se dnes říká společenská diskuse. Nakonec jsme donuceni přijmout hru, v níž hranice společenské diskuse určují lidé, kteří nejenže nemají ani šajnu o společenských problémech, ale kteří často nemají ani potřebné vzdělání. To jsou ty "celebrity", které jste zmínili.

Jak se projevuje cenzura v médiích? Od koho nebo od čeho závisí, které informace se "pustí ven" a které se obejdou mlčením? Jak je možné, že stejná cenzura funguje paralelně ve více "vedoucích" médiích na trhu?

I tento proces popisuje velmi přesně Noam Chomsky. Jednotliví žurnalisté a komentátoři často při vstupu do mediálního prostoru upřímně věří, že budou odhalovat pravdu a nikomu nesloužit. Velmi rychle však zjistí, že v podstatě mají jen dvě možnosti: buď se přizpůsobí, nebo budou vyloučeni. Ti, kteří se přizpůsobí a zůstanou v systému, si brzy zvnitřní přesvědčení a postoje, které ve své každodenní práci vyjadřují a které rámcují jejich činnost. Je velmi těžké představit si člověka, který něco říká a jiné si myslí, zejména pokud by to mělo být dennodenní součástí jeho života. Proto se většina novinářů raději přizpůsobí a vezme si hodnoty systému za své. Konečně, určitý prostor pro kritiku jim systém umožňuje. V rámci sdíleného systémového konsensu je možné kriticky reflektovat drobné problémy a úzké taktické otázky. Institucionální struktura systému a jeho podstata se však vůči nezávislému myšlení staví nepřátelsky. Pokud se novinář s takovýmto nezávislým názorem ztotožní, pak následují sankce systému. Takový člověk nebude zavřen do vězení ani pronásledován. Sankce systému působí jinak a to tak, že si takový novinář již nenajde místo v korporačním systému médií. Někde na okraji systému, v nějakém malém lokálním rádiu či v alternativním tisku, bude snad zaměstnán - jeho vliv na auditorium však bude okrajový. Nevyjadřování tendenčních názorů systém trestá vyloučením z mainstreamových médií. Začínající novináři mají podle Chomského plno iluzí o upřímném zpravodajství a šíření skutečné pravdy. Jenže zanedlouho po nástupu do redakce jsou informováni šéfredaktorem, že jsou příliš emocionální, že se příliš angažují do konkrétní reportáže, že by měli psát více "objektivně". Jinými slovy, vedení jim naznačí, že pokud budou vystrkovat růžky, mohou také odejít jinam. Většinou jsou novináři dost inteligentní na to, aby pochopili, že boj s větrnými mlýny nemá smysl a jednoduše píší tak, jak předpokládají, že potěší své chlebodárce. Vždyť jde o kariéru. Přímý nátlak ani není nezbytný.

Jak v tomto kontextu vnímáte slovenská média? V diskusích pod články nejznámějších slovenských deníků lidé například v souvislosti s údajnou smrtí Usámy Bin Ládina novináře opakovaně vyzvali, aby přestali psát lži a zavádět veřejnost. Je tato reakce novým fenoménem?

To, že lidé nedůvěřují výkladu ze strany etablovaných médií, není nic nového. Mediální manipulaci paradoxně mnohem důsledněji podléhají vzdělanější vrstvy, ale běžní lidé, kteří se učí životu přímo ze zkušeností, mediální ideologii prostě nevěří. Jsou to proto právě vzdělanci, politici, novináři či veřejně činné osoby, které jsou vystaveny nejsilnějšímu indoktrinačnímu náporu a které reprezentují nejlepší zmanipulované objekty systému. Důvody jsou různé. Jeden je prozaický - vzdělaní lidé mnohem více čtou a zajímají se o politické diskuse. Právě proto má na ně přímá politická indoktrinace silnější vliv. Snadná manipulovatelnost těchto lidí souvisí s jejich společenským postavením. Většinou jde o privilegované elity, které sdílejí zájmy vládnoucích tříd. Jisté je, že ten nejvyšší stupeň "matrixu" nepronikne nikdy mezi masy. Je to podobné jako v Orwellově románu 1984. Běžní lidé, kterým Orwell v románu říká "proletariát", nevnímají svět prostřednictvím systémové ideologie. K elitě jako takové pociťují nedůvěru. Je to tak v současných jakože-demokratických režimech. Systém se většinou ani nepokouší masy přímo ideologicky manipulovat a politicky vymývat, efektivnější je ohlupovací taktika přes různé sitkomy, telenovely a stupidní soutěže. V jistém okamžiku však lidé na vlastní kůži pociťují, jak s nimi elity zametají, například v době hospodářské krize. Tehdy se již začínají ozývat i vůči tomu, co jim servírují režimní intelektuálové a novináři v médiích. V této situaci se nacházíme i dnes a může se to jevit jako nový fenomén. Ale historicky se pravidelně opakuje, ačkoliv v minulosti se odpor vznesl vůči jiným indoktrinačním institucím, například vůči církvi či rodině. Dnes jsou na přetřesu média. Uvidíme, jaký mechanismus manipulace bude systém na zdisciplinování mas používat v budoucnu. Žádná hegemonie však netrvá věčně, v tom je určitá naděje.

Právě v souvislosti s posledními událostmi v USA se objevují odkazy na zmiňovaný román George Orwella 1984, ve kterém má "Velký bratr" životy a názory všech pod absolutní kontrolou. V odborné terminologii se dokonce objevuje i slovní spojení "orwellovský jazyk". O co jde?

Jde o to, že se vytváří systém určitých magických slov, které ve veřejnosti vyvolávají pozitivní nebo negativní odezvu už jen svým vyslovením. Slova jako "svobodný svět", "reformy", "volná konkurence", "odpovědnost" na straně jedné či slova jako "komunismus", "extremismus", "terorismus", "populismus" na straně druhé, lze použít jako náhradu argumentu, protože mají ustálený manipulační význam. Místo nepopulárního termínu "kapitalismus" se použije "svobodný obchod", k označení tvrdých asociálních politických kroků se použije sousloví "ozdravující reforma", na vysvětlení vlády politických elit se využije populární pojem "vláda lidu" (demokracie) apod. Slovům se zkrátka účelově přidávají opačné významy, tak jako v Orwellově knize. Otroctví se stává svobodou, svoboda se stává otroctvím, válka je mírem, mír zas válkou. Orwellovský New Speak se stává základem demokratické propagandy. Možná ještě lépe než Orwell na moderní způsob výkonu moci a manipulace upozornil francouzský filozof Michel Foucault. Podle něj žijeme ve společnosti dohledu, v níž máme pocit, že jsme neustále pod kontrolou. Něco jako skrytá kamera, která by nás všude doprovázela. A my bychom nevěděli, zda je právě zapnutá nebo vypnutá. Mohla by být klidně celou dobu vypnutá, ale my bychom se chovali přesně tak, jak se od nás očekává. Neboť - co když? Nosíme si v hlavě "vnitřního policajta", který je efektivnější než všechny represivní mechanismy státu. Uvědomme si, že moderní systém je z hlediska kontroly lidí mnohem efektivnější, než byla totalita. Dnes už nejde jen o to, abyste dělali to, co se od vás chce. Dnes je důležité, abyste i chtěli dělat to, co se od vás chce. Kdysi stačilo mít pod kontrolou těla lidí, aby otročili na panském, aby nezabíjeli, aby fyzicky poslouchali. Myslet si mohli, co chtěli, museli jen navenek poslouchat. Dnes je to jiné. Systém zašel dál. Dnes jde o to, aby zpacifikovali naše hlavy. Když si k tomu přidáte specifický jazyk, který nás nepřímo nutí přemýšlet v individualistických a vlastnických kategoriích, zjistíte, že propaganda a kontrola není dnes už jen doménou tajných služeb či veřejné politiky, jako tomu bylo v bývalém režimu, ale pronikla nám až do ložnic, až do našich nejniternějších pocitů. Je to jako v závěru románu 1984, kdy hlavní hrdina podlehne všemu mučení, tlaku a propagandě a nakonec se vzdá logiky i zdravého rozumu. Uvěří dokonce tomu, že miluje Velkého bratra. V tomto stadiu se dnes nachází většina lidí, která se vyjadřuje ke společenským tématům.

Jak jsou na tom slovenská média obecně? Jejich největší pozitiva a negativa?

Slovenská média jsou v první řadě mimořádně provinční. Neexistuje v nich ani náznak plurality či objektivity. V zahraničních médiích se novináři někdy snaží jít po krku nadnárodním koncernům a ekonomickým gangsterstvím, které se dějí. Protože o tom je život. U nás jsou korporace nedotknutelné a média jdou po krku pouze politikům, samozřejmě jen těm nepohodlným. Je to až ubíjející, jaký monotónní obraz světa nabízejí. Prakticky všechny do jednoho šíří stejné bludy, nesnaží se ani jen navodit iluzi myšlenkové konfrontace. Malý příklad za všechny. Britský analytik Stuart Hall, představitel kulturálních studií, chtěl na příkladu politické televizní diskuse v BBC ukázat, jaká je moc redaktora v televizní diskusi a jak lze díky němu vmanipulovat veřejnost k přijetí určitého názoru. Na příkladu televizního pořadu ukázal, jak moderátor pomáhá konkrétnímu politikovi. Ne však tím, že by mu nadbíhal, ale právě naopak - tím, že se na chvilku jakoby zapomene a názor tohoto politika označí za nesprávný. Tím mu dává do ruky obrovskou zbraň, protože tento politik odrazu má více prostoru v relaci, aby mohl vysvětlit svůj názor a zároveň má i větší sympatie diváků, kteří automaticky drží palce politikovi, kterého si dovolil moderátor napadnout. V Anglii je totiž takový postup moderátora něčím absolutně nepřípustným. Hall ukazuje, jak sofistikovaně manipulace probíhá v BBC. A teď si to porovnejme se Slovenskem. Myslíte, že tu někdo potřebuje vymýšlet takové sofistikované mechanismy manipulace? Vzpomeňme si například na pořad Pod lampou, kterou vede vysoce neprofesionálním způsobem Štefan Hríb a složením hostů a sugestivními otázkami přímo propaguje neokonzervativní ideologii. S posvěcením veřejnoprávní televize. Taková okatá forma manipulace v BBC nepřichází v úvahu. To jen dokazuje, že britská mediální kultura je nejen přinejmenším o stupeň výše, ale že i manipulační metody jsou mnohem sofistikovanější, jemnější a odehrávají se v úplně jiném kontextu. U nás stále převládají ty nejprimitivnější manipulační taktiky a všichni předstírají, že tak je to v pořádku, že tak to má být. Taková velká spokojená vesnička na okraji gubernie, to jsme my. Hm, ale chtěli jste i pozitivum slovenských médií. Tím největším je asi to, že jsou tak nesmírně nedůvěryhodné, že je vlastně nikdo nebere vážně. Je například velmi těžké dokázat, že například BBC manipuluje. A přitom ona opravdu manipuluje. Na to, abyste dokázali, že manipuluje řekněme Markíza nebo SME, na to nepotřebujete nic, jen oči a uši. Dokazovat se musí spíše opak. Čili pozitivem je, že naše média působí jako systémové stabilizátory velmi rozpačitě. Zatímco je dobře, nemusí se to tak jevit. Když však půjde do tuhého, rozpadne se jim to jako domeček z karet. To je rozhodně fajn.

Novinkou na slovenském trhu je systém Piano, který sdružuje devět vybraných médií. Piano přineslo platby pro čtenáře - platit musí v případě, že si chtějí přečíst krátké komentáře nebo recenze, případně napsat svůj názor a zapojit se do diskuse pod vybraným článkem. Mnozí lidé poukazují na to, že jde právě o nástroj mediální manipulace - běžné zpravodajství je na webu přístupné tak jako dosud, situace se mění zejména pro "diskutéry". Je takové zpoplatnění účasti na diskusích, na kterých by médiím až tak záležet nemuselo, ve světě běžné?

Je to rozhodně zábavný posun, když už od vás někdo chce, abyste za vymývání mozků i platili poplatky. Ale řekněme si upřímně - kdo tak asi na těch fórech, řekněme na sme.sk diskutuje. Polovina přispěvatelů nejsou reální lidé, ale jen vymyšlené nicky (krycí přezdívky - pozn. red.), které obhospodařují centrály politických stran, různé zájmové skupinky a často i sami novináři. Možná někomu začalo vadit, že na fóra občas pronikli i reální lidé z masa a kostí, kteří vyjádřili jiný názor. A tak byly zavedeny poplatky, aby je odehnali. Zůstane jen "tvrdé" jádro, které sponzorují politické centrály a naši mediální mágové budou moci zase spokojeně olizovat, jak vyřešili problém. Na druhé straně, řeknu vám upřímně, že zpoplatnění komentářů je boží věc. Od té doby co k tomu došlo, přestal jsem je číst a méně se rozčilovat. Jednoznačně to zvýšilo kvalitu mého života.


Lidé se často na média obrací jako na poslední instanci, která obhájí jejich práva - v jistých případech médiím opravdu nelze upřít i pozitivní zasahování do dění. Média - na jedné straně se zastávají pravdy a spravedlnosti a na druhé straně jsou těmi, kdo tyto principy beztrestně porušuje. Jak z tohoto chaosu ven?

Při analýze médií popisuji systémové tendence. Samozřejmě, může se stát, že média na něco přijdou a pomohou. Jsem sice přesvědčen, že pokud přijdou na něco velkého, vždy je v tom nějaká zpravodajská hra a něčí zájem, buď hospodářského konkurenta, politického rivala a podobně, prostě někoho, kdo informaci poskytne a zatlačí na správných místech, aby se uživila. V malých kauzách, jako například, že správce bytového družstva zpronevěřil dvě stě eur, mohou média opravdu působit užitečně a efektivně. Pokud však nadnárodní korporace zpronevěří dvě stě milionů eur, nikdy se o tom přes média nedozvíte. Nakonec - nesmíme zapomínat, že ani média nepovažují lidi za úplné blázny. Musí jim nabízet v zásadě realistický obraz světa a také manipulace musí probíhat nenápadně. Zdání plurality a dostatečné kritičnosti je jeden ze základních manévrů, jak si média získávají důvěry lidí. Matrix funguje efektivně jen tehdy, když lidé uvěří, že nežijí v matrixu.

Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré - pokud člověk přestane slepě přijímat vše, co vidí v televizi a čte v novinách, vzniká jakýsi "meziprostor" pro jeho svobodné myšlení. Kde všude je možné hledat a najít pravdu?

Pravda je dole, na ulici, všude tam, kde nejsou nablýskané výklady, všude tam, kde nejsou peníze a komerční zájmy. Najdete ji v knihách, které nevydávají korporace, nepodporují režimová občanská sdružení, které necitují usazení intelektuálové. Najdete ji na internetu, na stránkách, na kterých vám reklama nebude vypichovat oči každé dvě minuty. Najdete ji na pochodech za sociální práva, za ochranu životního prostředí, všude tam, kde se tvrdí, že jiný svět je možný. Určitě ji nenajdete v mainstreamových médiích. Očekávat od médií, že vám budou říkat pravdu, je stejná hloupost, jako očekávat od bankovního úředníka, že vám řekne něco objektivně o spravedlivém nastavení daňového systému. Jednoduše, je třeba používat zdravý rozum a vždy se ptát: komu tato informace vyhovuje? Pokud dospějete k závěru, že vyhovuje jen těm nejslabším, začněte se jí zabývat. Protože tam zákonitě nepůjde o zájmovou hru. Svobodně myslet je dnes těžší než kdykoli v dějinách. Ale stále to možné je.

O médiích, mediální manipulaci a její skrytých souvislostech jsme si povídali s Lubošem DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY z Ústavu politických věd Slovenské akademie věd (SAV).

(Rozhovor připravila Lucia Zaťková, vyšel v týdeníku Púchovské noviny 7. 6. 2011, překlad OrgoNet Team)

Pandemie slepeckých brýlí

Víte, jaká konspirace je největší? Ta, že slunce je zlo a proto je před ním potřeba se chránit. Pokud možno pomocí slepeckých brýlí a rakovinotvorných krémů s co největším faktorem strachu.

Stačí, se jen podívat z okna kolik oveček nosí na hlavě (někdy na nose, někdy místo čepice) černé brýle. Místo toho aby vylezli na slunce a vyrobili si dostatek vitamínu D3, který budou na podzim potřebovat, dělají pravý opak. Co by ne, na podzim si nechají píchnout vak-cínu proti všemu možnému což povede jen k podlomení zdraví a imunitního systému. Ale každého volba. Mě jen těší, že se probouzí další a další lidé, kteří už to těm farmaceutickým korporacím a všeobecné propagandě nežerou.

"I'm so cool with my new sunglasses!"
Je jen na vás, jak se rozhodnete vy :o)

V očích jsou senzory, když si je zakrýváte černými skly, neprodukuje vaše tělo potřebné látky pro tělo vystavené slunečnímu záření. Nevzniká tímto problém těm, kteří nosí černé brýle? Proč jsou tihle lidé (hlavně starší) už od pohledu nemocni na rozdíl od těch, kteří černé brýle nenosí? Všimli jste si toho?

Amazonie na prodej

Zajímavé a poučné video, které Beata vložila do diskuze pod článek Pravda o sóji.

Víte, co vůbec jíte? Už začínáte chápat, proč je čím dál více lidí nemocných? Proč se pořád otevírají nová onkologická centra?

Pravda o sóji

Je sója novodobou zázračnou potravinou, za jakou ji její zastánci prohlašují, nebo je tu něco, co nám zapomněli říct?

Police našich supermarketů jsou zaplněné různými produkty obsahujícími sóju v určitém množství, avšak, mnohé produkty tento fakt neuvádějí. Toto odhalení by nemělo být až také alarmující, protože když slyšíme o sóji, obvykle jsou vychvalované její přínosy. Předtím než ale začneme naplno tuto "zázračné potravinu" opěvovat, měli bychom nahlédnout trochu hlouběji k jistým faktům.

V roce 1924 produkce sójových bobů v USA činila pouze 1.8 mil.. akrů sklizená, ale v roce 1954 se tato plocha zvětšila na 18,9 milionu. V současnosti jsou sójové boby v Americe Třetí nejpěstovanější plodinou (72 mil.. Akrů sklizená v roce 1998), představující více než 50 procent světového poptávky po sóji.

Většina z bobů je zpracovaných do živočišných krmiv a sójového oleje s použitím jako rostlinný olej, margarín nebo tuk na pečení. Z tradičního využiti sóji jako potraviny, se ve stravě Američanů těší širšího využití jen sójová omáčka. Tofu, představující 90 procent využiti sóji v Asii, nabírá na popularitě v USA, ale ještě pořád nemá měřitelně zastoupení ve stravě průměrného Američana-nebo ano?

Už více než 20 let se sójovou průmysl zabývá hledáním alternativních využití sóji a nových trhů pro sóju a její produkty. Ve vašem místním supermarketu můžete najit sóju zpracovanou do různých forem, vše od sójového sýra, mléka, Burgerů a hotdogů až po zmrzlinu, jogurt, rostlinný olej, kojenecké mléko a mouku (a to jmenujme jen několik forem). Tyto produkty jsou často označovány jako nízkotučné, bez obsahu mléčných složek nebo jako vysoce proteinový náhrada za maso pro vegetariány. Není vždy je však sója zmíněno na obalu.

Až alarmujících 60% potravin na policích v amerických supermarketech obsahuje nějakou podobu sóji jako sójové mouku, bílkoviny, částečně ztužený tuk ze sójových bobů atd..

Hlavní obava v ohledu konzumace velkého množství sóji je riziko příjmu nadměrných dávek sójových izoflavonoidů.Ak by konzumenti sóji řídili řadou Protein Technologies International (sdružení výrobců izolovaný sójový bílkovin) a zkonzumovali by 100 gramů sójových bílkovin denně, jejich denní příjem genisteinu (druh isoflavonoidy obsaženého v sóji, který účinkuje jako fytoestrogen-látky rostlinného původu, která může napodobovat v určitém smyslu účinky estrogenu) překročí 200 miligramů za den. Přijmu takového velkého množství genisteinu by se mělo definitivně vyhnout (Jen pro srovnání, japonští muži příjmu jen průměrně méně než 10 miligramů genisteinu denně).

Kolik sóji jedí v Asii?

Ve zkratce, ne až tak moc. Přesto sójové průmysl vytrvale tvrdí, že sója je hlavní plodinou a základnou stravovacím složkou v Asii! Studia o využít sóji v Asii z minulosti ukazuje, že sója byla používána jen chudými v době nedostatku jídla, ale pouze po opatrném zpracováním sójových bobů (například zdlouhavou fermentací), aby se zničili jedovaté látky. Ano, Asiaté pochopili sóju správné! Mnozí vegetariáni v USA a v Evropě však nepovažují za nadměrně výživu 220 gramů tofu jak tomu několika sklenice sójového mléka denně, 2-3 krát týdně. Toto je ale velký rozdíl od toho co zkonzumují typicky Asiaté. Ve všeobecnosti Asiaté používají male porce sóji a to jen jako přílohu k jídlu. Také třeba bratr v potaz, že sója není hlavním zdrojem bílkovin v Asijské stravě a že režim denního příjmu vápníku z tofu a sójového mléka u Američanů se ani zdaleka nepodobá režimu Chcete znát tajemství asijské, kde je konzumace sóji mnohem nižší.

Snad nejlepší průzkum týkající se živočišných druhů sójové produkty a množství sóji konzumovaného v Asii je schválený, semi-kvantitativní dotazník, který zkoumal 1242 mužů a 3596 žen zúčastněných na roční zdravotní prohlídky v Takayame v Japonsku. Průzkum ukázal, v jakém množství jsou konzumovány produkty - tofu, smazané tofu, hloubkově zmrazeny, nebo sušené (miso-fermentovaný výrobek ze sóji, přidávání především do tradičních polévek), fermentované sójové boby, sójové mléko a vařené sójové boby. Odhadované množství přijatých sójových bílkovin bylo 8 gramů + / -4.59 gramů u mužů a 6.88 gramů + / - 4.06 gramů u žen denně.

Podle k. č. Change, redaktora Food in Chinese Culture (Strava v čínské culture), celkový příjem kalorií v čínské stravě v roce 1930 byl ba 1.5% ze sóji v porovnání s příjmem kalorií z vepřového masa (65%).

Možná jste slyšeli jeden z argumentů sójového průmyslu, že "sójové kojenecké mléko musí byt bezpečné že asijským kojenci přijímají sójové kojenecké mléka staletí" (Jen další nepravdivá kousek z propagace, podobně jako prohlášení, že sójové kojenecké mléko je lepší než mateřské) Jen připomeneme, že sója byla na krmení kojenců v Asii používána velmi zřídka.

Zdá se, že tyto zveřejňování západních producentů sóji dělají z Asiatů větších sójových konzumentů jakými byly a stále jsou. Proč je tomu tak? Asie je obrovsky trh pro sójové průmysl, a jeho snahy tohoto trhu jsou - přesvědčit Asiatů, že jejich předkové jedli více sóji než ve skutečnosti. Toto je čistě řízeně touhou za ziskem.

Kdo financuje výzkumy o sóji a proč?

Každý rok jsou mnohé miliony dolarů vynakládané na výzkum sóji. Mnoho organizací si financuje tyto výzkumy samo, (např. Arkansas Soybean Board, která minula 1 milion USD na výzkumu v letech 1998-1999), ale tyto granty jsou bezvýznamné v porovnání s těmi, které nabídka USDA (United States Department of Agriculture - Ministerstvo zemědělství USA)

USDA Program podpory a výzkumu sójových bobů (USDA Soybean Promotion and Research Program) byl založen speciálním nařízením a je regulována tzv. zákonem o propagaci sóji (Soybean Promotion, Research and Consumer Information Act / / 7 USC 6301-6311). Tento zákon se stal součástí tzv.Farm Bill (soubor zákonů v oblasti zemědělství). Platnost zmiňovaného programu nabyla účinnost 9. Jula 199, kdy bylo nařízení vydané. Hlavním cílem tohoto programu bylo posílit pozici sójových bobů na trhu a udržet a rozšířit domácí a zahraniční trh a taktéž posílit využití sójových bobů a sójové produkty. Podle tohoto programu jsou všichni výrobci sójových výrobků povinen přispívat na výzkum půl až jedním procentem z čisté tržní hodnoty sóji, což činí celkově 80 milionů dolarů ročně, které jsou použity na financování podpůrných a informačních kampani a vedení výzkumu s cílem rozšířit a zlepšit využití sójových bobů a sójových produktů. Více o tomto programu se můžete dočíst na United Soybean Board Site nebo přečtením si American Soybean Association / ASA / plánu o výzkumu, vzdělání a přírodních zdrojích., který také jasně naznačuje motivaci ASA pro výzkum-získat/vydělat/více peněz .

V jakém množství je sója nebezpečná u dospělých?

Sklenice sójového mléka denně vyřadit s funkce štítnou žlázu. V článku v americkém časopise Woman 's World (Svět žen), 16 březen 2001 se uvádí, že bylo prokázáno, že už malé množství 30-ti miligramů sójové isoflavonoidy může potlačit funkci štítné žlázy. "Izoflavonoidy v sóji účinkuje jako hormony v těle. A u mnoha žen, hlavně u těch, co přijímá velkého množství koncentrovaného sójového prášku nebo beru doplňky s obsahem těchto izolavonoidů (na zmírnění post-menopauzálních potíží) narušit hormonální rovnováhu v těle, startovacích nebo zhoršující problémy se štítnou žlázou ", vysvětluje doktorka Larian Gillespie, autorka knihy "THE GODDESS DIET" (dieta bohyně). Někteří odborníci dokonce vyzývají výrobci sójového produktů na odstranění těchto isoflavonoidů z jejich produkce.

Sójové bílkoviny byly ohodnoceno Novozélandské úřady pro dohled nad potravinami, jako bílkoviny představují možný hazard pro konzumenty a to hlavně během pohlavního dospívání, během vývoje mozku plodu a novorozenců, a pro funkci štítné žlázy u dětí a dospělých.

Sójové proteiny dokonce neprošly jako lidská potravina ani hotnotenim americkým úřadům pro dohled nad potravinami a léky - FDA (Food and Drug Administration), protože obsažené karcinogeny byly považovány za zdravotně riziko (GRAS STATUS), což neodpovídá směrnicím pro bezpečné rostlinné bílkoviny, protože jsou reprodukční, chronicky mutagenní a teratogenní toxické / Guideline GL/89 /.

Na rozdíl od odsouhlasení sóji jako náhrady za masa americkým ministerstvem zemědělství, sójové bílkoviny nebyly legální schválené jako potravina nikde jinde na světě.

U kojenců

Podobně. Dávek v sójových kojenecké mléko znamená, že dieta přijme dávku podobně jakoby dospěla žena by užila do 10 antikoncepčních pilulek denně. Nebo dieta v jeho prvním roce života přijme dávce rovnající se 100 tabletové ekvivalentu.

Jaké množství sóji je bezpečné?

U kojenců věříme, že jakékoliv množství je příliš mnoho. Dospělý člověk může přijímat s opatrností male množství sóji, pokud vůbec nějaké. Recepty obsahující sójové přísady mohou byt vždy nahrazeny za jiné.

Pozorování ze studie z Ishizuka Thyroid Clinic (Klinika pro štítnou žlázu) naznačují enormní potlačující účinek na funkci štítné žlázy pokud pozorování přijímali 30 gramů sójových bobů denně.

Na přibližně představu: 30 mg sójové isoflavonoidy muze byt obsažených v 9-20 g sójových bobů a sójové mouky, 12g mleté ??sóji, 50-110g tofu, 150-240g sójového mléka, 35-45g miso, 80g sójové výhonky / puků.

Na závěr, čtěte etikety a snažte se vyhýbat přílišné konzumaci sójových proteinů nebo ostatních sójových produktů. Fermentované sójové produkty jako sójová omáčka a Tempeh jsou relativně bezpečné protože jsou připravované fermentací a jsou konzumovány v malých množstvích. Co se týče sójové omáčky, v některých druzích se vyskytly toxiny, které však nejsou spojeny s problematikou sójových bílkovin. Šlo o izolovaně případy, tykající se jistých značek, prodávané pouze v některých specializovaných obchodech.

Zdroj: http://www.clinic24.eu

Mike Adams: Kolaps moderního světa v plném proudu

Mnoho lidí věří, že svět, jak ho známe, skončí 21. prosince 2012. Tvrdím, že to je nesmysl. Daleko pravdivější je, že konec světa, jak ho známe, již začal. Přičemž to neznamená konec světa, ale uzavření jedné éry a počátek nové. Jedná se o přechod mezi věky. Tento konkrétní přechod nicméně slibuje, že to bude nejbouřlivější a nejnáročnější přechod, jakému kdy lidstvo čelilo.

Nemusíte čekat do prosince r. 2012, ale můžete se s těmito znameními seznámit. 14 znamení, které svět řeší právě nyní. Prožíváme konec jedné éry a zrození nové. Až se v budoucnosti ohlédneme zpět, bude nám to celé připadat jako jeden historický moment, ale když v tom žijeme a procházíme tím, zdá se nám, že se posouváme vpřed hlemýždím tempem.

Ale nenechme se mýlit - žijeme první kapitoly konce světa tak, jak ho známe a vynoříme se v novém světě, který bude od toho dnešního velice odlišný.

1. Tornáda, hurikány, zemětřesení a tsunami

Zpočátku to vypadalo jako náhoda, ale teď už je to běžný scénář. Počasí je stále více extrémní. Přes 120 tornád nedávno zasáhlo na středozápadě USA. Texas je v plamenech a trpí kvůli extrémnímu suchu. A tam, kde nejsou požáry a sucha, tam jsou záplavy. Toto je pouze začátek... Dají se očekávat další nebezpečné projevy počasí v průběhu příštích 18 měsíců.

2. Ticho včel

Colony Collapse Disorder (CCD - syndrom zhroucení včelstev, rychlá úmrtí včelích kolonií z doposud nejasného důvodu) nadále zrychluje po celé severní Americe. Už ale víme, že to může být způsobeno částečně chemickými pesticidy (a možná i GMO), ale chemický průmysl se snaží za každou cenu utajit pravdu, zatímco opylovači našeho světa trpí zničujícím populačním kolapsem.

3. Selhání jaderné vědy

Katastrofa ve Fukushimě dokazuje jednu věc: vědci jsou nebezpečně arogantní v jejich plánování projektů ve velkém měřítku a nedokáží odhadnout schopnosti matky přírody. Jaderná věda slibovala čistou, zelenou energii - ale nyní přinesla tichý, neviditelný jed, který nakazí naši planetu.

4. Stíhání WikiLeaks

Ve věku natolik nekontrolovatelných podvodů neexistuje prostor pro pravdu. Ti, kteří vysloví pravdu (WikiLeaks), jsou sledováni, jako kdyby oni byli zločinci.

5. Vzestup policejního lékařského státu

Zásahy ozbrojených jednotek SWAT na Maryanne Godboldo v Detroitu je pouze začátek. Pravdou je, že americký zdravotní systém používá zbraně, aby vnutil vakcíny a chemoterapii dětem a dospívajícím v celé Americe. Zdravotnický systém se tak stal naprosto nefunkční, je zkorumpovaný a nebezpečný, když musí namířit proti člověku zbraň, aby si vzal jeho lék. Nejvíce však ohrožuje naše zdraví a svobodu silný zdravotní monopol.

6. Zvyšující se frekvence nedostatku potravin

Všimli jste si, že ceny potravin dosahují rekordních výšin? A to je opět jen začátek. Ceny potravin budou nadále rychle stoupat i v příštích letech kvůli důsledkům extrémního počasí, ztrátám opylovačů a globální kontaminaci plodin geneticky modifikovanými organismy. Skutečné jídlo je v našem světě stále vzácnější. Možná i vy začnete brzy přemýšlet o domácí zahradě.

7. Zničení světa energetickými společnostmi

Radioaktivní spad z Fukushimy není jediný způsob, jak energetické společnosti ničí náš svět. Nezapomeňte na Deepwater Horizon a masivní ropnou skvrnu v Mexickém zálivu - a celá katastrofa ještě není u konce. I o rok později stále sprejují jedovatý Corexit!

8. Pokračující kontaminace naší planety GMO

To může být nejhorší kapitolou v nadcházejícím kolapsu - rozšíření genetického znečištění planety prostřednictvím geneticky modifikovaných organismů. To je zločin proti přírodě a proti lidskosti. Únik těchto genů vede k neúrodě a hladu. Používání GMO je nejvíce "satanská" věc, kterou v moderním zemědělství naleznete.

9. Tyranie a trestní zásahy zaměřené na opravdové jídlo (syrové mléko)

Když nemůžete prodat zdravé jídlo z farmy vašim sousedům, aniž by si na vás počíhali policajti a zatkli vás, je se světem něco špatného. Ano, tohle se již dnes v USA děje.

10. Eskalace padělání peněz

Selhal ekonomický systém, který se přibližuje ke kolapsu, natvrdlí vůdcové mohou vymyslet jen "řešení", které ve skutečnosti urychlí jejich vlastní pád. Federal Reserve překotně falšuje hodnotu peněz (např. "kvantitativní uvolňování" - uvolnění zpomalené ekonomiky zvýšením kvantity peněz) a to naznačuje, že se konec rychle blíží. Ekonomické šílenství je zřejmé každému, kdo umí základní násobilku.

11. Klesající inteligence mas

Jednou z nejvíce znepokojující známkou všeho je, že jsme již v kolapsu, je velký pokles inteligence lidí. Lidé žijící naprosto pohlcení televizí, nemohou přinést světu absolutně nic cenného. Jedná se o "hloupé spotřebitele", kteří se nechali naočkovat tím, na co se dívají v televizi a jedí zpracované pasterizované nezdravé potraviny. Jsou pod silným psychologickým tlakem a věří všemu, co jim vláda říká. Většina z těchto lidí bude mít problém projít kolapsem.

12. Kompletní výroba mainstreamových zpravodajství

Většina mainstreamových zpráv je dnes uměle vyráběna: Obamův rodný list, válka v Libyi, ekonomika, atd. Vše je přitom natolik naprosto falešné a neuvěřitelné, že inteligentní člověk sledující zprávy musí vybuchnout smíchy. Je to znamením tohoto kolapsu, že informační zdroje, které ovládají masy, jsou neschopné podat pravdivý obraz a uchylují se k vymýšlení politicky účelných výmyslů o všem od zdravotní péče a medicínu až po americký dolar.

13. Probíhající farmaceutické znečištění našeho světa

Kromě kontaminace GMO a radiací existuje i významná farmaceutická kontaminace naší planety. Není to jenom farmaceutickými továrnami, které vypouští jejich produkty do řek, je to také skutečnost, že více než polovina populace užívá léky téměř denně a ty léky prochází skrz jejich těla a končí ve vodě, kde infikují ryby. Látky léků dokonce skončí ve splaškovém kalu, který je prodáván jako "organická půda".

14. radioaktivní kontaminace globálních potravinových zásob

Tento bod je opravdu zákeřný: celosvětové zásoby potravin jsou nyní kontaminovány radioaktivními spady z Fukushimi. Sice bylo řečeno, že byla úroveň záření "nízká", ale už nikdo neřekl, že izotopy radioaktivního cesia přetrvávají v zásobách potravin celá staletí. Jak lidské tělo přežije vystavování skenování CT, radioaktivnímu jídlu, paprskům X, tělním skenerům TSA a navíc i tajnému DHS mobilnímu X záření, které může proniknout vaším tělem, jakmile vstupujete třeba na fotbalový stadión. Celková radiace zatěžuje lidskou rasu a podporuje hromadnou neplodnost.

Zrychlujeme... příliš

Prosinec 2012 může být užitečným datem nějakého počátku pokročilejší fáze krize, nebo možná jako spoušť pro nějaké další zrychlení společenského rozpadu. Ale nenechme se mýlit - již nyní žijeme v době kolapsu moderního světa a sedíme v první řadě.

Přemýšlejte o tom, co se kolem vás v těchto dnech děje. To jsou znaky posledních zoufalých spárů civilizace postavené na naprosto neudržitelných postupech, které nemají hodnotu života v našem světě. Jedná se o konec časů firemní oligarchie a monopolních pro-ziskových korporací, které zničily vše v našem světě výměnou za mírně vyšší čtvrtletní zprávu o výnosech.

V honbě za stále více penězi lidstvo obětovalo své potravinové zásoby, opylovače, oceány, lesy a půdy. Lidská chamtivost využívala jiné osoby k lékařským experimentům i jako štít. Vytvořili jsme války, abychom prodali ještě více bomb a vymysleli jsme nemoci, abychom mohli prodávat psycho-chemikálie.

To jsou praktiky nezdařené civilizace, jejíž dny jsou sečteny. Sledovat, jak se vše hroutí, je mnohem zajímavější, než sledovat pokračování v destruktivních způsobech. Protože ti z nás, kteří tomu věnujeme pozornost, vytvoříme budoucí civilizaci, která přijde po kolapsu.

Rozlučte se s falešnou mocí institucí

Bylo by samozřejmě hezké, kdyby si naši budoucí vůdci vzpomněli na význam svobody a osobní odpovědnosti. Odpověď na všechny problémy světa je svoboda - svoboda v lékařství, svoboda v ekonomii a svoboda od vlády tyranie.

Nalijme si čistého vína - příčina většiny problémů, které právě teď táhnou náš svět ke dnu, je špatná vláda. Je to špatná vláda, která schválila geneticky modifikované organismy. Špatná vláda prosazuje lékařské monopoly a dovolí pesticidy zabíjet včely medonosné. Špatná vláda nás přivedla do nevyhnutelných dluhů a nákladných zahraničních válek. Špatná vláda zakázala svobodu zdraví a chránila monopolní praktiky potravinových organizací, farmaceutických a chemických společností.

Pád moderní lidské civilizace je, jak jste již pravděpodobně uhodli, i pád samotné myšlence, že vláda vytváří lepší společnost. Protože po kolapsu musí umřít jedna myšlenka - že lidé potřebují další skupinu lidí (vládu pracovníků), kteří budou žít z naší tvrdé práce, zatímco nás budou honit se svojí falešnou autoritou a řídit každý malý detail našich životů.

Takže to, co potřebujeme v našem světě, není žádná další vláda, ale více svobody. Pokud bychom měli svobodu, nedotknutelnost a osobní zodpovědnost, nemuseli bychom čelit globálnímu kolapsu, který již začal. Lidská rasa je ale jako malé děcko, která se evidentně musí některé lekce naučit tvrdší cestou.

Tato lekce by měla být dlouho vzpomínána. Necháte-li podniky, banky a vlády řídit vaši ekonomiku, vaše farmy a celý život, budou vás otročit a krást vaši budoucnost. Zatímco spíte, budou aplikovat tiché jedy do světa kolem tak dlouho, dokud se jednoho dne neprobudíte a vše, co bylo vytvořeno, tak bude zničeno. Budou vám slibovat ráj, ale přinesou vám pouze smrt. Dejte si pozor na každý subjekt, který není žijící osobou - žádná vláda, žádná instituce, žádná společnost nemají duši, srdce, ani svědomí. Jsou to síly organizovaného ničení, které decimují ty věci, kterých si my ceníme a zároveň přináší věci, které nás jen zotročí a poškodí.

Dejte si pozor na společnost, vládu i neziskové organizace pracující jako přední skupiny soukromého průmyslu. Nikdy nedovolte, abyste byli ovládáni přes jakoukoliv instituci, která existuje jen jako fiktivní konstrukce stvořený projekcí lidské chamtivosti.

Buďte připravení na zrychlení kolapsu. Pokud čtete tyto řádky, jste budoucností lidské rasy. Máte povinnost zůstat na živu, aby vaše geny zůstaly neporušeny a mohly tak vytvořit novou společnost poté, co se tato ztrácí v propadlišti dějin.

30 Květen 2011 Mike Adams

www.naturalnews.com

Vítejte na konci všech dnů

Trocha hudby neuškodí a tak pozorně poslouchejte (čtěte) text :o)

Geoengineering na Balkáně

Vrátil jsem se z Dalmácie (střed Chorvatska). Obloha byla samá čára ve dne i v noci, stejně jako je zvykem u nás. V porovnání s předchozími roky bych řekl, že je to tam rok od roku horší a letadla jsou více a více aktivnější. Jako ukázku vkládám několik fotografií.

V pondělí 20 června však došlo ke zlomu a od toho dne létala letadla bez čar, nebo čáry okamžitě mizeli. Možná chemtrailsové letadla potřebovali nad střední Evropou, aby mohli vyrábět deště a tornáda a tak je od tama stáhli.

Opaloval jsem se na slunci bez slunečních brýlí a rakovinotvorných krémů. Mazal jsem se jen párkrát (když jsem to na slunci přehnal) olivovým olejem. Doporučuji vám při dlouhodobém pobytu na slunci to samé. Krásně se opálíte a vyrobíte si dostatek vitamínu D3. Ty dny bez chemočar byla perfektní viditelnost a krásné západy slunce (nebo dvou sluncí?) jaké v ČR nepamatuju.

Přeji vám pěknou dovolenou, krásné počasí a modrou oblohou bez chemočar.

Vědci obrátili. Pobyt na poledním slunci je zdravý

Vědci zcela změnili názor na opalování. Zatímco dříve po desetiletí tvrdili, že je opalování se na poledním slunci zdraví škodlivé, dnes si myslí opak.

Nebezpečí, které v podobě možného vzniku rakoviny kůže přináší lidské pokožce ostré slunce, údajně zcela vyvažují, ba dokonce převažují kladné účinky, které organizmu přináší vznikající vitamín D.

Celý článek najdete na stránkách TV n@va:

http://tn.nova.cz/magazin/hi-tech/veda/vedci-obratili-pobyt-na-polednim-slunci-je-zdravy.html

Tak vida a už to z nich leze. Začínají příznávat potřebu slunce. Jak jim ještě dlouho bude trvat, než přiznají chemtrails, geoengineering, škodlivost GMO potravin a další věci?

A co vy? Vyhýbáte se slunci a nosíte tmavé brýle?

Jaký je svět?

Na internetu se objevil nový zajímavý český dokument. Doporučuji se na něj podívat.

Dokument o tom, jak funguje náš svět je ke stažení zde:

http://speedfile.cz/8520/jaky-je-svet-avi